Historie mikroregionu

Home » O městě » Heřmanoměstecko » Historie mikroregionu

Území zdejší krajiny bylo od dávných dob zalesněno. Rozsáhlé pralesní porosty tvořily jedle, buky a duby. Železné hory se svým neopakovatelným kouzlem vděčí za svůj název železnorudným kutištím. Jejich zbytky lze ještě nalézt v okolí Heřmanova Městce. Dobývalo se tu snad již v 1. tisíciletí př. n. l. K soustavnějšímu osídlení zde došlo ale až v 10. století, kdy oblast ovládali Slavníkovci. Jejich vyvražděním roku 995 došlo ke sjednocení země pod vládu Přemyslovců a my se dovídáme, že již na konci 11.století existoval v Jezbořicích knížecí dvorec, tedy důležité hospodářské centrum.

Velmi starou obcí je také Kostelec u Heřmanova Městce, neboť jeho kostel je původně románský. Kostel byl opevněn valy a příkopy a dnes v něm nalezneme velmi cenné středověké nástěnné malby. V roce 1266 se poprvé uvádí název Železné hory (Montes Ferreus), a to v Letopisech zbraslavských. 13. století bylo dobou kolonizace, která výrazně změnila tvář krajiny. Lesy byly mýceny, ustupovaly novým vesnicím a orné půdě. Většina obcí pochází z této doby, což dokládají většinou původně gotické kostely jako např. kostel sv. Petra a Pavla v Rozhovicích. V polovině 15. stol. přicházejí doHeřmanova Městce spolu s českými osadníky také Němci. Tak byli tehdy nazýváni ižidé. Zhruba v této době se začínají psát dějiny velké židovské obce v Heřmanově Městci.

židovský hřbitovPamátkou na její existenci je židovský hřbitov ze 16. stol., jeden z nejstarších anejrozsáhlejších v Čechách, nově zrekonstruovaná budova bývalé synagogy z konce 19. stol. a bývalá židovská škola, v níž je dnes umístěna Gallery Cyrany. Okolí bohaté na železné rudy umožňovalo výrobu železa, při níž se k dmýchání od začátku novověku začalo používat vodní síly. V roce 1610 vznikla takováto pec dmychačka v Kostelci uHeřmanova Městce a vpol. 17. století byla tamtéž postavena vysoká pec. V Klešicích existoval zase hamr na zkujňování surového železa, mlýn se sušárnou ovoce a stupník na zpracování smrkové kůry, jehož celé strojní zařízení bylo ze dřeva. Stála zde vroubené přístavbě také varna povidel se třemi kotli. Kromě ještě dalších zařízení na vodní pohon, např. soukenických valch, mlel na Doubravě dřevěný větrný mlýn. V době baroka se přestavovaly vesnické kostely např. ve Svinčanech a domy na náměstí vHeřmanově Městci, který je městskou památkovou zónou. Pozdně barokní podobu dostal za hraběte Šporka i zámek, za nímž se dnes rozkládá anglický park s mnoha chráněnými stromy. Přestavba zámku do dnešní podoby byla provedena za majitelů Kinských. Velmi pozoruhodný je také pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje na náměstí, který svou vyhraněnou a ucelenou koncepcí přesahuje rámec lokální východočeské architektury. Uvnitř něj nalezneme cenné nástropní malby, gotickou křtitelnici a hrobku Žerotínů s rakvemi ze 16. stol. (přístupná veřejnosti).

Autokemping konopáčZajímavé jistě je, že v roce 1875 se vHeřmanově Městci jako na prvním místě vČechách hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie. Kromě sportu umožňovaly v19.století utužení zdraví i tzv. Eliščiny lázně v Konopáči. Lázeňství také kvetlo již od 16. století nad krasovými vodami ve Vápenném Podole. Tyto lázně byly vprovozu aždo 19. století a léčil se zde iV.K.Klicpera. Jako upomínka na ně stojí vobci lázeňský dům z roku 1802 s pamětní deskou Otakara Ostrčila, který zde také tvořil. Kromě toho byla obec v 19. století významná i dobýváním grafitu, který se na místě plavil a tuha se dovážela do Prahy.