Městská památková zóna

Home » O městě » Městská památková zóna

Bohatstvím Heřmanova Městce není jen jeho krásná poloha skouzelným okolím. Ale také jeho bohatá historie a řada památek, které se vtomto městě nacházejí. I přes všechny negativní vlivy vuplynulém období byla jeho část vyhlášena památkovou zónou. Nyní bych Vás chtěl seznámit alespoň ve stručnosti snejvýznamnějšími místy vHeřmanově Městci. Pro turisty jsem připravil jednoduchý plán, jak si nejlépe prohlédnout během jednoho dne město a vychutnat si jeho překrásná místa.

  1. Kostel sv. Bartoloměje
  2. Kostel Zvěstování Panny Marie a zvonice
  3. Zámek
  4. Prohlídka Masarykova náměstí
  5. Hřebčín
  6. Židovský hřbitov
  7. Synagoga

Kostela sv. Bartoloměje

Kostel sv. Bartoloměje Kostel sv. Bartoloměje

Dominantu náměstí tvoří kostel sv. Bartoloměje postavený vjeho východní části. Kostel zasvěcený sv. Bartoloměji je uváděn vdokumentech již zlet 1349–51 jako farní kostel. Tehdejší gotický kostel nám dnes neznámé podoby, ani jeho renesanční následovník, nepřečkaly těžké doby válečných událostí za husitských válek a za třicetileté války, ani požáry, které až do 18. století ničily tehdy ještě převážně dřevěné městečko.

Dnešní pozdně barokní architektura byla vystavěna mezi lety 1756–61 podle projektu místního stavitel Františka Tomáše Jedličky. Heřmanoměstecká stavba kostela sv.Bartoloměje představuje jeden znejkrásnějších příkladů jasné slohové vyhraněnosti a stylově jednotné výzdoby.

Barokní fara se nachází vsousedství kostela, byla postavena po požáru města na starších základech. Základní kámen byl položen za účasti hraběte F. A. Šporka 1.6.1702. Vminulém století byla novorenesančně opravena, kdy dnešní podobu dostala i střecha fary.

Stará radnice byla přestavěná vroce 1841 zdřevěné budovy stavitelem J. Jesenským 5.10. 1867 se zde narodil K. S. Sokol, jehož pamětní deska zdobí budovu na severovýchodní straně. Je dílem sochařů L. Šalouna a J. Bílka. Vbudově je dnes umístěna Městská knihovna, oddací síň, dále zasedací místnost městského úřadu. Konají se zde také menší výstavy.

Kostel Zvěstování Panny Marie a zvonice

Kaple zvestovani P. Marie  

Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie a se starobylou zvonicí tvoří ucelený komplex jižně od centra města. Tento celek je vzácnou kulturní památkou venkovského typu. Původně šlo nejspíš o hřbitovní kapli zpoloviny13.stol. Svybudováním městečka a zároveň svýstavbou kostela sv.Bartoloměje shřbitovem kolem, přestala nepostradatelná funkčnost hřbitovního areálu. Jeho nezastupitelnost počíná opět až po zrušení hřbitova u kostela sv.Bartoloměje, dle nařízení zroku 1783 o zákazu pohřbívání vživé zástavbě. Od té doby neslouží pouze jako poutní místo, nýbrž přebírá vplné míře a nezastupitelně své původní poslání a to až do vybudování nového hřbitova „sv. Kříže“ vr. 1886. Poslední výjimečné pohřbení na zrušeném hřbitově bylo povoleno r. 1916. Pochován zde byl zdejší rodák děkan Ignác Horký.

Hřbitov nepravidelného tvaru je obehnán kamennou zdí. Ve zdi západní strany hřbitova jsou patrny zazděné kusy starých náhrobků. Ještě nedávno se zde nacházely pomníky historicky i umělecky vzácné. Největší devastaci prodělal hřbitov vsedmdesátých letech 20. stol. Většina náhrobků byla zcela zdemolována. Zachovalo se zde jen několik historicky zajímavých náhrobních kamenů městských kněží z18. a 19. stol., tepaný kříž z2. pol. 18. stol., dva náhrobky rodiny zGreiffenklau a ještě pár dalších.

Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází ve východní části hřbitova. Nejstarší částí kostelíku byla původní hřbitovní kaple. Dispozičně náleží ranné gotice poloviny 13.století. Tato část je dnes nejstarším architektonickým prvkem města. Kostelík byl rozšířen přístavbou západního pole lodi nejspíše již na počátku renesančního období. Fragmenty hlavního portálu mají však ještě gotickorenesanční ráz. Vr. 1776 bylo hlavní průčelí upraveno jednoduše do dnešního stavu. Teprve vr. 1791 byla přistavěna sakristie jako půloválný závěr ke kněžišti. Současná stavba je jednolodní. Střecha stavby byla původně kryta šindelem, vr. 1902 pokryta břidlicovou krytinou.

Zvonice, stavba se čtyřbokým, téměř čtvercovým, zděným přízemím, dřevěným poschodím se šindelovými stříškami a na vrcholku svelkou cibulovitou bání – makovicí zakončenou ozdobnou kovovou hvězdicí, stojí vseverovýchodním rohu hřbitova. Pochází zroku 1711.

Zámek

 

Jde o čtyřkřídlou budovu zámku postavenou vr. 1784, upravenou vr. 1876, jejíž novogotická šestiboká věž je zr. 1848 a dle anglického vzoru upravená vr. 1860. Zámek stojí vmístech, kde snad původně stávala městská tvrz. První zmínka o ní je zr.1399 a vr. 1591 je nazývána zámkem. Roku 1623 byl zámek vypálen císařskými vojsky a poté prodělal několik stavebních změn. Důkladnou přestavbu provedl vr. 1784 Václav hrabě Špork. Dnešní podoba zámku je zdob knížat Kinských. Zámek měl vpůvodní podobě 103 místností, vpřízemí kuchyň a byty pro služebnictvo, vzápadním křídle jídelnu svyřezávaným dřevěným stropem a gobelínovou výzdobou. Přilehlá zimní zahrada, obsahující mnoho palem a exotických rostlin byla zrušena. Vprvním patře byly salóny, ložnice a hostinské pokoje. Na chodbách vitríny se sklem aporcelánem, vmístnostech barokní krby a majoliková kamna. Knihovna obsahovala díla převážně německá, anglická, francouzská a také sbírku rytin. Nyní je zámek majetkem Magistrátu Hlavního města Prahy a je zde umístěn domov důchodců.

Prohlídka Masarykova náměstí

 

Masarykovo náměstí patří knejkrásnějším částem města. Jižní stranu náměstí uzavírá čtyřkřídlá budova zámku. Východní uzávěrou náměstí je jednopatrová budova zvaná Medov, která sloužila jako kanceláře panství. Je také rodným domem Dr. Jiřího Gutha Jarkovského.

Do parkové úpravy náměstí zapadá kašna zr. 1848. Tvoří ji desetiboký bazén skamenným parapetem, jehož jednotlivá pole jsou dekorovaná drážkou. Vodotrysk kašny je na kamenném soklu tvořen litinovou dvouposchoďovou mísou vpodobě kulatých mušlí, na vrcholku strojicí drobných delfínů. Odlitky pocházejí zlet před r.1848. Městská kašna vystřídala kašnu barokního původu.

Na náměstí dnes stojí vparkové úpravě dvě sochy, jsou pískovcové, stojí na podstavci ajde o výtvarně kvalitní barokní plastiky. Socha sv. Václava je dílo slohově konzervativní, autorství je neurčeno. Socha drží vpravé ruce dlouhou žerď spraporem, vlevé ruce drží štít svyznačenou orlicí, štít i žerď jsou opřeny o podnoží. Na hlavě má světec korunu, vzhlíží knebi směrem obrácen khlavnímu průčelí zámku. Někteří historici uvádějí, že tato socha byla postavena na náměstí již prý vr. 1630, ale dle většiny historiků pochází zr. 1723.

Druhá socha sv. Jana Nepomuckého je velmi hodnotná pozdně barokní plastika náležející pobraunovskému okruhu tvorby. Socha zpodobňující stojícího světce na oblačném podloží, doprovázeného dvojicí andílků. Světec je prostovlasý ve značně volném postoji. Oběma rukama přidržuje na prsou kříž sukřižovaným Kristem a vzhlíží knebi. Postavy andílků jsou vlastně nositelé světcových atributů – knihy a biretu. Andílek sedící na obláčku po pravici světce drží vruce otevřenou knihu a prstem do ní ukazuje, dívá se stranou a smutně se usmívá. Po levici světce stojí na obláčku druhý andělíček dívající se před sebe a prstem před ústy vyžaduje mlčení. Snad aby nebyl rušen sv. Jan prosící za odpuštění hříchů.

Obě sochy skašnou vytvářejí významnou estetickou složku barokní komposice před hlavním zámeckým průčelím.

Hřebčín

Hřebčín

Hřebčín v Heřmanově Městci byl postaven r. 1875 rodem Kinských, ten svou moderností budí obdiv dodnes.

Pracovní sedlovna

Jsou zde uzdečky a sedla běžného typu pro zajištění výcviku koní pod sedlem. Nad obrazem pardubické lovecké společnosti je hlava laně, která byla při posledních parforsních honech uštvána. Postranách jsou hole pro koňské pólo. Nadalším obraze je bývalý jockey klub.

Postrojovna

Následuje postrojovna. Vjejím vybavení jsou různé druhy postrojů. Jde o kočárové postroje poprsní maďarské, dále chomoutové neboli anglické, moravské a po knížeti Kinském gala postroje zdobené stříbrem a znaky šlechtického stavu. Obrazová výzdoba představuje zašlou slávu původních zakladatelů a majitelů hřebčína, rodu Kinských. Vsedlovně i postrojovně jsou obrazy představující účastníky honů – rodiny Kinských, císařovnu Alžbětu, knížete Windischgrätze a hraběte Thurn-Taxise.

Galasedlovna

Je vybavena, kromě několika ohlávek, předměty výhradně po Kinských. Jsou zde různé druhy sedel – dámská sedla, na kterých se sedělo vsukni ze strany, sedla na hraní póla a na vysokou školu. Opět je zde několik druhů udidel a elektrický bičík na koně. Baterie je zr. 1912 a je na ní napsáno německy: „Po devíti měsících, pokud nebude mít napětí čtyři volty, je třeba je vrátit a bude vyměněna za novou“. Obrazy zde dokumentují chov koní, jezdecký sport a samozřejmě rodinu Kinských

Prohlídku hřebčína a projížďky kočárem lze zajisti po dohodě se správou hřebčína na tel: 469696389.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov Židovský hřbitov

Nejstarší části hřbitova je zřejmě část vrozsahu navážek, při níž stálo ještě vr. 1838 zděné stavení, spíše márnice než hřbitovní domek. Ačkoliv o založení hřbitova se nedochovaly žádné zprávy, můžeme jeho počátky sjistotou datovat do období prvního osídlení. Vcelém širém okolí není hřbitov starší či stejně starý. Rovněž ústní tradice hovoří o náhrobním kamenu zdoby před r. 1430, dnes již zcela zničeném. Do poloviny 15. stol. židovské osídlení následkem válek, epidemii a snad i progromů zaniká aobjevuje se opět koncem téhož století. Zdevastovaný hřbitov, kde nepřečkal zřejmě žádný znáhrobků, začal být opět používán vnavážkovém stavu. Vr. 1667 dochází kprvnímu známému rozšíření hřbitova a pak následují ještě další čtyři, poslední anejvětší vr. 1838. Nejstarší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a nečitelné.

Zachoval se pouze jediný čitelný zr. 1647. V21 řadách nestejné délky je 1077 náhrobních kamenů, včetně tumby zr. 1844 a velké hrobky zpoloviny 19. stol. Vmezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal vkvětnu r. 1940. Náhrobní kameny, zvláště starší, jsou většinou pískovcové, novější mramorové, vesměs nejrůznějších velikostí. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a kombinované. Na náhrobcích nalezneme tradiční symboly – žehnající ruce, konvice, rostlinnou ornamentiku i symboly znázorňující jména zemřelých. Hojně se vyskytují i symboly zvířecí, na venkovských hřbitovech velmi vzácné.

Vobdobí posledních čtyřiceti let byl ohrožen židovský hřbitov ve své existenci. Zůstal sice vmajetku židovské obce, avšak ta vzhledem kpolitické situaci nemohla na jeho udržování nic podnikat. Vposledních dvaceti letech zmizely některé pomníky, utrpěla zeď a všechny vchody, márnice i domek. Přerostlá vegetace pokryla celou plochu 4000m2 starobylého hřbitova a znemožnila pohyb nemnohým návštěvníkům. Po r. 1989 se zde objevila činnost založené Společnosti ochránců židovské kultury, která provedla základní úpravu hřbitova a provádí historickou popularizaci všech památek. Vše se děje ve spolupráci sžidovskou obcí a sžidovským museem vPraze.

Prohlídka židovského hřbitova je možná po předchozí domluvě vturistickém informačním centru nebo na tel: 469660340. Lze také domluvit vi synagoze při prohlídce.

Synagoga

Synagoga Synagoga

Byla zbudována vr. 1760 na místě staré a je vpořadí čtvrtou ve městě. Byla vystavěna vrománském slohu o rozměrech 19,8 m x 12,5 m. Nejtěžším obdobím pro synagogu byla protektorátní dobu, kterou přečkala jako sklad. Interiér budovy byl velmi zdevastován. Po r. 1848 nebyla snaha o nápravu a židovské památky byly zcela ohroženy. Synagoga byla postupně devastována, má otlučený exteriér, mírně narušeným hebrejským nápisem, bez desatera, srozbitými okny, se strženým spojovacím můstkem a sžalostným stavem interiéru. Teprve po r. 1989 vznikl projekt na kulturní využití synagogy, budovy bývalé židovské školy a děleného domku.

V r. 1991 byla synagoga, budova bývalé židovské školy, přilehlý dvojdomek a židovský hřbitov zapsány do seznamu státních kulturních památek. V r. 1995 byl vypracován Program regenerace městské památkové zóny, jehož součástí je i obnova židovské části města. Následně se začalo s restaurátorskými pracemi. V letech 1997–98 byla opravena střecha synagogy a byly provedeny venkovní omítky. V rámci rekonstrukce židovské školy, která byla zahájena v r. 1999, byly vyměněny krovy, krytina a stropní konstrukce. V r. 2000 byly nově omítnuty vnější a vnitřní stěny, provedeny opravy aúprava podlah a instalována nová okna a dveře. Rekonstrukce synagogy dále probíhala i v r. 2001. Spočívala v restaurátorských pracích na nástěnných a nástropních malbách, vitrážních výplních oken, litinových sloupech a konzolách ženské galerie. Byly doplněny kamenné prvky v oknech, vchodových dveřích a v dlažbě. Bylo repasováno a chybějícími díly doplněno litinové zábradlí. Byl zrekonstruován mobiliář včetně dřevěných částí galerie. Interiér byl doplněn novými dřevěnými lavicemi, jejichž tvar byl odvozen podle fotografií od původních lavic. V rámci celkové rekonstrukce byla znovu vybudována spojovací balkónová chodba mezi galerií v synagoze a prvním poschodím bývalé židovské školy. Do štítu synagogy byly vráceny desky desatera a na čelní stěně obnoven hebrejsky psaný text starého žalmu s chronogramem roku výstavby. Otevření rekonstruovaných budov se konalo 25. listopadu 2001.

Synagoga je otevřena
vsezóně (červen až září) - středa, sobota, neděle 10:00–12:00 a 14:00–16:00 hod.
mimosezónu (říjen až květen) – sobota a neděle 13:00 – 17:00 hod.

Ostatní dny po dohodě vturistickém informačním centru nebo na tel: 728334681